Jsou autoři, jejichž knihy nezačínají velkým hlukem. Neotevírají se nutně bitvou, mapou království ani dlouhým vysvětlováním pravidel. Spíš Vás nenápadně pozvou dál – do domu, do města, do staré legendy nebo za dveře, které měly zůstat zavřené. A právě v tom je Neil Gaiman tak zajímavý.
Jeho příběhy se pohybují mezi fantasy, komiksem, mytologií, temnější pohádkou i hororem. Často začínají v něčem zdánlivě známém, ale postupně se realita začne posouvat. Ulice města vedou někam, kam by vést neměly. Pohádka znejistí. Starý mýtus se probudí v moderním světě. A čtenář má najednou pocit, že pod povrchem obyčejných věcí je ještě jedna vrstva.
Temné pohádky, města pod městy a příběhy s neklidem pod povrchem
Gaimanovy knihy mají zvláštní atmosféru. Nejsou vždy vyloženě děsivé, ale často v nich něco tiše zneklidňuje. Jako by příběh stál jednou nohou v pohádce a druhou v místě, kam se po setmění raději nechodí.
Dobře je to vidět třeba u Koraliny. Na první pohled může působit jako příběh pro mladší čtenáře, ale její síla je právě v tom, že za jednoduchým námětem ukrývá výrazně temnější tón. Dveře do jiného bytu, jiná matka, jiný svět – všechno je skoro stejné, a přitom nebezpečně posunuté. Koralina proto funguje pro děti, ale dospělý v ní často objeví úplně jiný druh napětí.
Podobně Nikdykde otevírá svět, který existuje pod Londýnem. Není to fantasy vzdálená tisíce let nebo schovaná za mapou neznámého kontinentu. Je to městská fantasy, kde se pod známou realitou skrývá něco podivného, temného a lákavého zároveň. A právě takové příběhy Gaimanovi sedí nejlépe – ukazují, že jiný svět nemusí být daleko. Někdy stačí špatně odbočit.
Mýty, které nezůstávají zavřené v minulosti
Neil Gaiman často pracuje se starými příběhy, bohy a legendami. Nedělá to ale akademicky ani odtažitě. Mýty u něj nepůsobí jako něco vystaveného za sklem, spíš jako živé příběhy, které se znovu dostaly mezi lidi.
Ve Severské mytologii převyprávěl příběhy o bozích, obrech, lsti, odvaze i konci světa tak, aby byly čtivé i pro člověka, který po mytologii běžně nesahá. Thor, Loki, Ódin a další postavy tu nejsou jen jména z dávných legend. Mají povahu, chyby, slabosti i humor. Díky tomu se k nim dá dostat přirozeně, bez pocitu, že člověk čte učebnici.
Ještě jinak s mýty pracují Američtí bohové. Tady se staré víry potkávají s moderním světem, kde lidé uctívají jiné věci než dřív. Peníze, média, technologie, pohodlí. Je to příběh zvláštní, místy neklidný a symbolický, ale právě tím čtenáře drží. Nejde jen o fantasy zápletku, spíš o otázku, co všechno si lidé nesou z minulosti, i když si myslí, že už dávno žijí v úplně jiném světě.
Proč Gaiman dobře funguje v komiksu
U Neila Gaimana dává komiksové zpracování velký smysl. Jeho příběhy jsou hodně obrazové. Člověk si při čtení snadno představuje temné chodby, zvláštní bytosti, bohy, podzemní města nebo krajiny, které působí jako sen těsně před probuzením.
Komiks tomu přidává další vrstvu. U titulů jako Nikdykde, Koralina, Severská mytologie nebo Američtí bohové nejde jen o to, že je známý příběh převedený do obrázků. Dobrá kresba dokáže zvýraznit právě to, co je pro Gaimana typické – kontrast mezi krásným a děsivým, mezi pohádkou a neklidem, mezi humorem a něčím mnohem temnějším pod povrchem.
Pro některé čtenáře může být komiks dokonce příjemnější cestou, jak s Gaimanem začít. Textu je méně, atmosféra působí okamžitě a příběh má výrazný vizuální rytmus. Pro fanoušky, kteří už jeho tvorbu znají, jsou komiksová vydání zase krásným doplněním knihovny.
Čím začít, když Neila Gaimana ještě neznáte
Pokud chcete začít kratším a výrazným příběhem, dobrou volbou je Koralina. Rychle vtáhne, má jasnou atmosféru a ukazuje Gaimanovu schopnost udělat z jednoduchého nápadu něco, co zůstane v hlavě ještě dlouho po dočtení.
Jestli Vás láká městská fantasy, zkuste Nikdykde. Je to příběh pro čtenáře, kteří mají rádi světy schované pod běžnou realitou a postavy, které působí trochu jako ze snu, trochu jako z noční můry.
Kdo má blízko k legendám a dávným příběhům, může sáhnout po Severské mytologii. A pokud hledáte širší, zvláštní a symbolický román, pak dávají smysl Američtí bohové. Nejsou to knihy úplně stejného typu, ale spojuje je Gaimanův rukopis: cit pro atmosféru, podivno a světy, které se nedají vysvětlit jednou větou.
@KATEGORIE: /neil-gaiman/, 3, slider, mix
Knihy pro čtenáře, kteří mají rádi zvláštní atmosféru
Neil Gaiman není autor pro každého. Pokud hledáte přímočarý příběh, kde je od začátku jasné, kdo stojí na které straně a kam celé vyprávění míří, může Vás místy znejistit. Jenže právě v tom je jeho kouzlo.
Jeho knihy jsou pro čtenáře, kteří mají rádi, když se pohádka trochu zatemní. Když se mýtus vrátí do současnosti. Když se za obyčejnými dveřmi otevře svět, který tam možná byl celou dobu, jen jsme si ho nevšimli.
U nás se teď objevilo větší množství komiksů a ilustrovaných knih, mezi nimi i několik krásných gaimanovských kousků. U použitých knih platí, že často čeká jen jeden výtisk. Když si najde nového čtenáře, pokračuje dál – a další stejný kus se nemusí objevit hned.