Silmarillion

Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. Název knihy je odvozen od jména tří vzácných klenotů, silmarilů, které zhotovil nejnadanější z elfů Fëanor. Úkolem těchto klenotů bylo uchovávat vzácné Světlo Dvou stromů blažené říše Valinoru. Všech silmarilů se však zmocnil Morgoth, první Temný pán, a v pevnosti Angband si jimi ozdobil svou železnou korunu. Fëanor a jeho druhové s ním vedli dlouhou válku, jejímž cílem bylo získat cenné klenoty zpět.
Quenta Silmarillion (Historie silmarilů), ústřední část knihy odehrávající se v Prvním věku, je doplněna Ainulindalë (Hudbou Ainur), úvodním mýtem pojednávajícím o Stvoření světa v Hlubinách času, a Valaquentou (Zprávou o Valar), což je vyprávění o božských mocnostech Valar a Maiar a jejich temných protějšcích Sauronovi a Melkorovi. Součástí knihy jsou ještě další dva oddíly: Akallabeth (Pád Númenoru) a Vyprávění o Prstenech moci a Třetím věku – zde se děj ostává až k událostem, jimiž vrcholí trilogie Pán prstenů. Text Silmarillionu je beze zbytku dílem J. R. R. Tolkiena, vydání se však dočkal až po spisovatelově smrti. Největší zásluhu na jeho uveřejnění má autorův syn Christopher.